Aktuality

Jak dopadla anketa na Dubině?

V průběhu měsíce července 2021 jsme pro účely projektu „Podpora preventivních programů v Ostravě“ realizovali anketu mezi dětmi a mládeží žijící v ostravské čtvrti Dubina. Senior výzkumnice SocioFactoru společně se dvěma studentkami sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity se pohybovaly v dané lokalitě a kladly dětem anketní otázky.

Cílem krátkého průzkumu bylo zjistit, zda děti žijící na Dubině znají Charitní středisko nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Michala Magone (zkráceně jen NZDM) a zda je navštěvují. „Chtěli jsme zároveň poznat, jak děti tráví volný čas v prostoru městské části Dubina, zda své okolí vnímají jako bezpečné nebo nebezpečné a co by ve svém okolí případně chtěli změnit,“ uvedla Alina Cogiel, senior výzkumník SocioFactor.

Anketu tvořilo 11 otázek. „Našimi respondenty byly děti a mládež žijící a trávící své prázdniny v ostravské čtvrti Dubina. Během prvního dne jsme na místě zjistili, že v dopoledních hodinách nejsou děti téměř na ulicích vidět. Většina dětských hřišť byla prázdná. Pár dětí jsme oslovili před vchodem jednoho z obchodů. V dalších dnech jsme se proto vydávali na sídliště až v odpoledních hodinách, kdy byla relativně větší šance oslovit děti,“ doplnila. Respondenti byli vybíráni na základě dostupnosti a dobrovolnosti.

Celkem byly získány odpovědi od 47 respondentů. Průměrný věk respondentů činil 11 let. Většina respondentů navštěvuje místní základní školu. 79 % respondentů žije na Dubině od svého narození. 10 % dětí se na Dubinu přestěhovalo. 10 % děti uvedlo, že na Dubině nežijí, nicméně Dubinu dobře znají.

„Předpokládali jsme, že na velkém sídlišti oslovíme v tuto roční dobu spoustu dětí. Skutečnost však byla jiná. Po roce online výuky se zřejmě děti víc uzavřely ve svých domovech. Jejich denní aktivity se během pandemie musely většinou vměstnat do prostoru bytu a zřejmě se během prázdnin tento režim příliš nezměnil.“ Určitá skupina dětí byla během pohybu na sídlišti potkávána opakovaně. Tyto děti oproti ostatním trávily většinu dne venku bez doprovodu dospělých. Předpokládáme, že si sami organizují denní program.

Byť 47 respondentů, vzhledem k použité metodě výběru výzkumného souboru, není reprezentativním vzorkem celé základní populace dětí a mládeže z Dubiny, lze se získanými výsledky pracovat. Odpovědi na otevřené otázky přináší autentický obraz dokumentující volnočasový prostor dětí a mládeže vyrůstajících na Dubině.

„Výsledky námi zpracované ankety mohou posloužit k diskusi s dětmi a mládeží žijícími na Dubině. Moderovaná diskuse se může týkat jejich nejbližšího životního prostoru a toho, jak se v tomto prostředí cítí, co mohou sami změnit nebo ovlivnit,“ uvedla v závěru Alina Cogiel.

Ze závěru dokumentu vyplývá, že zapojení dětí nemusí mít pouze podobu skupinové diskuse. Může jít také o výtvarnou vizualizaci změn v prostoru Dubiny. Získané výsledky mohou rovněž sloužit samosprávním orgánům jako terénní data reflektující potřeby a očekávání nejmladší skupiny obyvatel Dubiny.

Alina Cogiel, senior výzkumník