› Kvalitativní výzkum
Výzkumy realizujeme na míru. Při výzkumech využíváme jak kvalitativní, tak kvantitativní metody. Využíváme také kombinaci obou přístupů, tedy smíšený výzkum.
V rámci kvalitativních metod využíváme:
- Individuální hloubkové rozhovory
Rozhovor obvykle probíhá na základě předem stanovených témat – máme k dispozici scénář rozhovoru, ale všechny otázky nejsou předem známy, tazatel může pružně reagovat na komunikačního partnera. Díky rozhovorům získáme hluboký vhled do motivů, chování a názorů komunikačního partnera i v oblastech, o kterých by se jinak mohl zdráhat hovořit nebo by je opomněl. Realizujeme různě strukturované rozhovory: nestrukturované, polostrukturované, strukturované, narativní rozhovory.
- Skupinové rozhovory (Focus group, ohniskové skupiny)
Focus group je technika pro vedení skupinových rozhovorů moderátorem na předem daná témata. Příspěvky v diskuzi si účastníci adresují sobě navzájem a využívají osobní zkušenosti s problémem. Tato metoda je využitelná, pokud potřebujeme v rychlejším tempu získat povědomí o názorech a postojích určité specifické skupiny osob. Podmínkou pro úspěšnou focus group je zkušený moderátor, který ohlídá dominantní řečníky a povzbudí ty méně průrazné.
- World Café
World Café je participativní metoda, kdy je stanoveno několik témat k diskuzi, jsou vytvořeny menší skupinky komunikačních partnerů, přičemž v každé skupince je probíráno jedno téma. To, co k danému tématu skupinka participantů řekne, je zaznamenáno bodově na flipchartový papír facilitátorem, který je přítomný v každé skupince. Až uplyne časový limit, po jehož dobu měla skupinka diskutovat na dané téma, se skupinka přesune k dalšímu tématu. Fyzicky se přesouvá buď skupinka k dalšímu stolu s papírem, nebo papír k další skupince. Každá skupinka se tedy vyjadřuje ke každému tématu, s příchodem nové skupinky facilitátor shrnuje, co řekla předchozí skupinka.
- Desk research (sekundární analýza dat)
Desk research představuje metodu, při níž jsou vyhledávána, sesbírávána, zpracovávána, analyzována a interpretována již existující data (informace). Tento postup je uplatňován v případě existence množství dobře dostupných a kvalitních dat (informací) o dané problematice. Jeho výhodou je snížení finančních nákladů, ale i časové náročnosti, neboť se významně zkracuje fáze sběru dat. Typicky bývá tento postup využíván v úvodu výzkumů, kdy se výzkumník potřebuje důkladně obeznámit s tématem výzkumu, prostředím, do něhož vstupuje, a má za cíl toto téma, prostředí popsat.
- Pozorování
Jedná se o záměrné, plánované a cílevědomé sledování dění v určité situaci. Pozorování jako obecnou metodu výzkumu dělíme na několik typů, které lze mezi sebou vzájemně kombinovat. Jedním z možných rozdělení je dělení podle míry participace pozorovatele na životě a aktivitách zkoumané skupiny.
- Zúčastněné pozorování – je pozorování, při kterém se pozorovatel aktivně zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.
- Nezúčastněné pozorování – je pozorování, při kterém zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupin.
- Projektivní metody
Projektivní metody jsou založeny na principu projekce a představují základní nástroj pro zkoumání osobnosti a jejich charakteristik. Jsou využívány v individuálních či skupinových rozhovorech, kdy potřebujeme odhalit skryté či obtížně vyjádřitelné emoce (konativní, emocionální) respondenta, které nejsou zjistitelné přímým dotazováním. Jedinec při těchto metodách promítá svou psychiku osobnosti do svých výtvorů a do reakcí na různé podněty. Existuje celá řada systému projektivních metod. Mezi nejčastěji využívané patří verbální a grafické metody.
- Verbální metody - pracují s produkty verbálního chování (vyřčených či psaných slovních odpovědí), které testovaný jedinec produkuje po vystavení k tomuto účelu připravenému podnětu. Tento podnět může být jak verbální (například nedokončená věta), tak například grafický (inkoustová skvrna, krátký komiks s prázdnými bublinami atd.).
- Grafické metody - na rozdíl od verbálních metod je zkoumaným produktem kresba či jiný grafický výstup. Tyto metody obvykle poskytují méně přesné informace o testované osobě, jsou nicméně užitečné při navázání kontaktu s testovanou osobou obzvláště tehdy, když pracujeme s hůře přístupnými osobami (např. s problémovými dětmi).
- Manipulační metody - jsou podobné metodám grafickým a přináší podobné výhody i nevýhody. Rozdílem je to, že pozorované chování má podobu volby z více možností (např. výběr barev) nebo smysluplné rozestavění podnětového materiálu dle vlastního uvážení.
- Případová studie (Case studies)
Případová studie je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Jedná se o intenzivní studium jednoho případu – tedy jedné situace, jednoho člověka, jednoho problému. Tato metoda zkoumá současné fenomény do hloubky v jejich skutečném kontextu, za co možná nejpřirozenějších podmínek. Ponoření se do hloubky nám umožňuje získat důsledné porozumění zkoumaného. V rámci případové studie využíváme řadu technik (rozhovory, pozorování, studium dokumentů apod.) a zdrojů s cílem vysvětlit a popsat sledovaný případ.
- Více případová studie (Multiple case studies)
Zatímco případová studie se snaží prozkoumat do hloubky pouze jeden případ, více případová studie zkoumá více případů. Získané výsledky jednotlivých případů se navzájem komparují na základě vymezeného klíče nebo definovaných kritérií. Výsledkem více případové studie je závěrečná zpráva, která shrnuje výstupy ze všech zkoumaných případů. Stejně jako u případové studie využíváme řadu technik jako zúčastnění pozorování, rozhovory a studium dokumentů s cílem vysvětlit a popsat sledované případy.
- Etnografický výzkum
Etnografický výzkum je jedna z hlavních metod v oboru sociální a kulturní antropologie. Původně vznikl jako metoda antropologického zkoumání exotických kmenů. V kontextu dnešní doby tato metoda umožňuje získat celostní pohled na určitou skupinu, instituci či společnost (kulturu). Při výzkumu je důraz kladen na zkoumání skupiny v každodenním fungování v přirozeném prostředí. Etnografický výzkum je založen na dlouhodobějším pobytu v terénu, při kterém výzkumník využívá řadu technik, především zúčastněné pozorování, rozhovory a etnografické psaní, kterým rozumíme zaznamenávání pozorovaného, slyšeného a prožitého.
- Narativní výzkum
Narativní výzkum představuje soubor několika přístupů, které se zaměřují na příběhy (narativy) vyprávěné jednotlivci. Výzkumník pátrá po detailech životních zkušeností jednotlivců nebo menšího počtu jednotlivců. Tento typ výzkumu klade důraz na nashromáždění velkého množství informací o jednotlivci a snaží se porozumět jeho vnímání vlastního životního příběhu. Při narativním výzkumu využíváme narativních rozhovorů, které jsou nestrukturované a umožňují zachytit emickou perspektivu, tedy vnitřní svět zkoumané osoby.
- Biografický výzkum
Biografický výzkum je další ze základních metod kvalitativního výzkumu. V rámci biografického výzkumu jde o rekonstrukci a interpretaci života jedince někým druhým. Biografický výzkum se zaměřuje na vnitřní perspektivy jedince, interakce jedince v sociálním kontextu a zkušenost jedince v různých rolích v průběhu různých životních okamžiků. Při biografickém výzkumu jsou využívány nejčastěji hloubkové individuální rozhovory, ale mohou být využity také materiály jako deníky, dopisy, soudní dokumenty apod. Tuto metodu využíváme, když se snažíme srovnáním různých biografií nalézt podobnosti a vzorce určitých drah a přispět k vysvětlení osobních nebo společenských fenoménu (například klienti v azylových domech).
- Analýza dokumentů
Analýza dokumentů je metoda analýzy, která slouží ke sběru dat (informací) z dokumentárních zdrojů při provádění výzkumu. Cílem analýzy dokumentů je rozbor údajů ze všech dostupných dokumentů za účelem řešení konkrétních výzkumných problémů. V rámci analýzy mohou být využity jak primární (původní informace, záznamy), tak i sekundárních zdroje informací (vzniklé dopracováním nebo interpretací primárních zdrojů).
- Mentální mapování
Mentální mapování je analytická technika, která se využívá zejména při řešení problémů, učení, osobním rozvoji a plánování. Jedná se o grafické znázornění řešeného problému nebo učební látky pomocí mentálních map („zvnitřněného obrazu prostředí“) zahrnujících všechny podstatné aspekty a dimenze problému a jejich vzájemné vazby a souvislosti. Tato metoda je využitelná v momentě, kdy potřebujeme v rychlejším tempu jasně zachytit podrobnosti jako celek. Mentální mapy lze v praxi využívat i při skupinovém řešení problémů formou brainstormingu. Mentální mapování nám může pomoci nahlédnout do kognitivních obrazů našich klientů a napovědět, jak vnímají například zařízení, ve kterém pobývají.
